V National Ignition Facility (NIF - Národní zážehové zařízení) v kalifornském Livermore se podařilo vůbec poprvé dosáhnout vyšší produkce energie jadernou fúzí, než kolik ji palivo pohltilo. Alfa částice, které vznikly při spojování jader deuteria a tritia, neunikly pryč, nýbrž přispěly k dalšímu ohřátí směsi. Těžký vodík (deuterium) má ve svém jádře kromě jednoho proto ještě neutron. V jádře supertěžkého vodíku (tritium) nalezneme jeden proton a neutrony dva. Jádro běžného (lehkého) vodíku (protium) tvoří pouze jediný proton. Jde o zatím největší úspěch na cestě k řízené termonukleární reakci. Energetická bilance celého zařízení je zatím záporná, takže k funkčnímu průmyslovému reaktoru máme ještě daleko. National Ignition Facility k zapálení termonukleární fúze využívá krátkého záblesku 192 ultrafialových laserů umístěných v rozsáhlé desetipatrové budově, které dodají energii směsi deuteria a protia ochlazené na 18 K. Vědecký tým vedl fyzik Omar Hurricane. Na obrázku vidíme zlaté pouzdro s kapslí obsahující palivo pro jadernou fúzi s obsahem těžkého a supertěžkého vodíku (foto Eduard Dewald/Lawrence Livermore National Laboratory). Všechny lasery pálí právě do něj.

Termonukleární fúze v plazmatu, který stabilizuje magnetické pole, má probíhat v reaktoru ITER ve francouzském Cadarachi, jehož uvedení do chodu se čeká kolem roku 2020.